Koncepce environmentální bezpečnosti 2016-2020 s výhledem do roku 2030.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí - Environmentální bezpečnost

Výbíráme z obsahu:

3. Environmentální bezpečnost v ČR z hlediska zdrojů rizik antropogenního původu

Mezi závažné zdroje rizik antropogenního původu patří především chemické látky, zdroje ionizujícího záření a biologická agens, které jsou nejčastěji nositelem ohrožení nebo příčinou závažných havárií a jsou zneužitelné k teroristickému útoku.

...

Při řešení krizové situace se postupuje podle krizového zákona, krizových plánů a typových plánů, v nichž jsou upraveny konkrétní postupy a odpovědnost pro jednotlivé krizové situace. Rozdělení možných typů krizových situací s vyznačením gesce příslušných resortů bylo schváleno usnesením Bezpečnostní rady státu21. Významnou částí koncepce je však také důraz na prevenci a komplexní postupy snižování rizika katastrof environmentálního původu, počínaje identifikací hrozeb přes monitorování a varování až po budování resilience.

3/1.1 Nebezpečné chemické látky a směsi

3/1.1.1 Současný stav

Nebezpečné chemické látky a směsi jsou zdrojem rizik pro vznik závažných havárií, které mohou vyvolat krizovou situaci samostatně nebo v důsledku synergických vlivů nebo domino efektu. Významným nebezpečím je možnost jejich zneužití při teroristickém útoku proti obyvatelstvu, životnímu prostředí, kritické infrastruktuře nebo majetku. Problémem jsou také události typu „silent spring“, tedy krizové situace vznikající dlouhodobou kontaminací složek životního prostředí nebezpečnými a perzistentními chemickými látkami. Prevence takovýchto událostí je řešena na mezinárodní úrovni např. Stockholmskou úmluvou27 Rotterdamskou úmluvou28 a Basilejskou úmluvou29. Přístup EU k omezování rizik způsobených nebezpečnými chemickými látkami představuje velmi vysoký stupeň ochrany obyvatelstva a životního prostředí a měl by být aplikován i v dalších oblastech. Základním přístupem by mělo být stupňování povinností v závislosti na zvyšující se míře rizika a dodržování principu „znečišťovatel platí“.

...

3/1.1 Nebezpečné chemické látky a směsi

3/1.1.1 Současný stav

Nebezpečné chemické látky a směsi jsou zdrojem rizik pro vznik závažných havárií, které mohou vyvolat krizovou situaci samostatně nebo v důsledku synergických vlivů nebo domino efektu. Významným nebezpečím je možnost jejich zneužití při teroristickém útoku proti obyvatelstvu, životnímu prostředí, kritické infrastruktuře nebo majetku. Problémem jsou také události typu „silent spring“, tedy krizové situace vznikající dlouhodobou kontaminací složek životního prostředí nebezpečnými a perzistentními chemickými látkami. Prevence takovýchto událostí je řešena na mezinárodní úrovni např. Stockholmskou úmluvou27 Rotterdamskou úmluvou28 a Basilejskou úmluvou29. Přístup EU k omezování rizik způsobených nebezpečnými chemickými látkami představuje velmi vysoký stupeň ochrany obyvatelstva a životního prostředí a měl by být aplikován i v dalších oblastech. Základním přístupem by mělo být stupňování povinností v závislosti na zvyšující se míře rizika a dodržování principu „znečišťovatel platí“.

Příkladem takového postupu je prevence závažných havárií ¹.

...

3/1.1.2 Indikátory

• ohrožující koncentrace chemické látky či směsi ve složce životního prostředí (limitní koncentrace pro konkrétní chemickou látku ve složce životního prostředí ²),
• počet závažných havárií reportovaných do evropského systému e-MARS nebo v rámci Úmluvy o přenosu havárií přes hranice států,
• počet negativních výsledků kontrol integrované inspekce v rámci prevence závažných havárií,
• počet provedených útoků CBRN nebo odhalených příprav na ně,
• celkové množství uniklé chemické látky nebo směsi do složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda).

...

3/1.3 Biologická agens

3/1.3.1 Současný stav

Biologická agens jsou nehomogenní skupina organismů, které představují závažný zdroj rizika pro zdraví člověka a životní prostředí. Jsou definovány zákonem40 jako jakýkoliv organismus přírodní i modifikovaný, jehož záměrné použití může způsobit smrt nebo onemocnění lidí a zvířat nebo který může způsobit úhyn a poškození rostlin.

Toxin je v uvedeném zákoně definován jako látka vzniklá z jakýchkoliv organismů včetně mikroorganismů, zvířat nebo rostlin, jakéhokoliv způsobu výroby, přírodní nebo modifikovaná, nebo látka chemicky syntetizovaná, která může způsobit smrt, nemoc nebo jinak ublížit lidem, zvířatům nebo rostlinám.

...

3/4 Terorismus se závažnými dopady do životního prostředí

3/4.1 Současný stav

V současné době terorismus hledá netradiční prostředky a cíle svých útoků. Ve světle nedávných událostí, kdy byly průmyslové zdroje rizik napadeny teroristy, roste význam tohoto typu nebezpečí. Jednou z očekávaných možností, identifikovanou a řešenou mimo jiné i v rámci aktivit NATO, jsou útoky proti složkám životního prostředí poskytujícím ekosystémové služby. Jde zejména o zdroje vody, o půdu a o cenné ekosystémy včetně produkčních.

Nejpravděpodobnějším zdrojem rizik teroristického útoku proti životnímu prostředí je zneužití chemických látek a směsí. Významná je také možnost zneužití radioaktivních látek a biologických agens, u kterých je navíc nutné provést identifikaci zdrojů rizik a jejich hodnocení.

Existují dvě rozdílné formy teroristického útoku chemické povahy na složky životního prostředí. První z nich spočívá v útoku na průmyslové objekty, v nichž jsou ve velkém množství přítomny látky nebezpečné pro životní prostředí, a ohroženo je blízké okolí zasaženého podniku nebo vodní tok po proudu od něj i do velké vzdálenosti. Zde jsou základním nástrojem prevence závažných havárií zejména plány fyzické ochrany.

V tomto případě je trvajícím úkolem environmentální bezpečnosti zahrnout ochranu životního prostředí v dostatečné míře do prevence závažných havárií, včetně plánů fyzické ochrany objektů v souladu se zákonem o prevenci závažných havárií a identifikace možných přeshraničních přenosů havárií. Dále je nutné pokračovat ve vytváření nástrojů pro identifikaci a ochranu dalších objektů se zvýšeným rizikem a jejich aplikaci.

Druhou možnou formou teroristického útoku je zneužití látek s velmi vysokou nebezpečností pro životní prostředí, které teroristé mohou získat buď legálně, nebo kriminálními činy. Těmi pak provedou útok na místa se zranitelnými složkami životního prostředí (např. vodní zdroje, půda, cenné ekosystémy), která mohou být i velmi vzdálená místu původu látky.

V tomto případě je úkolem environmentální bezpečnosti vytvořit nástroje pro vyhledávání, monitoring a v případě akutní hrozby i ochranu zranitelných míst a nástroje pro vytipování a kontrolu materiálů s vysokým potenciálem zneužitelnosti.

...